Peoplemetry a měření sledovanosti televize v ČR

Peoplemetry nebo také TV metry jsou elektronická zařízení, která zjišťují sledovanost televize, tedy kdo se kdy na co dívá v televizi. Informace o TV sledovanosti jsou základním měřítkem úspěšnosti televizních stanic a zjišťují se ve všech vyspělých zemích po celém světě.

Co to je peoplemetr a k čemu slouží?

Peoplemetr (nebo také TV metr) je zařízení, pomocí kterého zjišťujeme, kdo se kdy na co dívá v televizi.

Je to taková malá krabička, která je napojená na televizi a která průběžně odesílá data o tom, jaký program v televizi běží a kdo je v danou chvíli u televize přihlášen.

Proč zjišťujeme televizní sledovanost?

TV sledovanost je základním měřítkem úspěšnosti televizních stanic a zjišťuje se ve všech vyspělých zemích po celém světě.

Informace o sledovanosti využívají:

  • TV stanice – ke zjištění úspěšnosti pořadů a plánování TV programu
  • Mediální agentury – aneb ti, kteří nakupují nebo prodávají TV reklamu
expand_more
Sledovanost a reklama
TV reklama je největším zdrojem příjmu komerčních TV stanic. Za peníze z reklamy se nakupuje a vytváří TV obsah, za který už většinou diváci neplatí jinak než svou pozorností.

Podle sledovanosti se pak určuje cena reklamy. Stejně jako u novin a časopisů, kde platí, že čím více má titul čtenářů, tím dražší může být inzerce, i televizní stanice (ale i rádia nebo internetové servery) mohou nabízet svůj reklamní prostor tak draho, jak je vysílaný program úspěšný.
expand_more
Kdo stojí za českým výzkumem sledovanosti?
V ČR si výzkum objednává Asociace televizních organizací (ATO), jejíž členové sdílí nejen náklady na projekt, ale i kontrolu nad jeho správností (aby se nikomu nenadržovalo). Praktickým realizátorem výzkumu je společnost Nielsen Admosphere, která sledovanost v Česku měří již od roku 2002 - od té doby několikrát obhájila svoji pozici v pravidelně vypisovaných výběrových řízeních.

Pro více informací o ATO či Nielsen Admosphere navštivte jejich webové stránky:
www.ato.cz
www.nielsen-admosphere.cz.

expand_more
Historie měření sledovanosti v datech
expand_more
Co to je tzv. jednotná televizní měna?
V podstatě to znamená, že firmy a instituce, které s výsledky TV sledovanosti pracují, mají k dispozici data z jednoho zdroje - a to díky existenci jednoho jediného nezávislého měření. To zaručuje, že výsledky jsou vzájemně porovnatelné, a to i během let. Důvěru v jejich správnost pak zaručují přísné kontroly ze strany asociace, která výzkum objednává a která má zájem na tom, aby data odpovídala skutečnosti. Samotný projekt realizuje agentura nezávislá na uživatelích dat, což ještě zvyšuje důvěryhodnost výsledků měření sledovanosti.

Kdo má doma peoplemetr?

Peoplemetry má doma vybraný vzorek domácností (aktuálně zhruba 1 900). Ty reprezentují svým složením a chováním všechny domácnosti v populaci, které jsou vybaveny alespoň jedním televizorem. Seznam lidí, kteří se účastní měření, je ale neveřejný, a to jak kvůli ochraně soukromí, tak kvůli znemožnění jakéhokoliv ovlivňování.

expand_more
Mohu ho mít také?
Účast ve výzkumu je sice samozřejmě dobrovolná, ale zároveň se k ní nelze přihlásit. Zabraňuje se tak tomu, aby se do výzkumu hlásili lidé, kteří by chtěli ovlivňovat výsledky měření, peoplemetr si jen tak vyzkoušet nebo jinak vnášet nepřesnosti do výsledných dat. Výběr domácností oslovených k účasti na měření je proto nezávislý a řídí se přesně danými statistickými postupy.
expand_more
Neznáte nikoho, kdo má doma peoplemetr?
Za posledních deset let se s peoplemetrem ve své domácnosti setkal přibližně každý devítistý obyvatel ČR. Pravděpodobnost, že někoho takového znáte, je tedy velmi malá. Pravděpodobnost, že zavedete řeč právě na peoplemetry, je ještě nižší, zvláště proto, že informace o zapojení domácností do výzkumu je důvěrná. Je to i proto, aby členy měřených domácností nikdo nenaváděl zkoušet si s peoplemetry hrát nebo jinak ovlivňovat výsledky sledovanosti.
expand_more
Jak se vybírají lidé do měření?
Struktura peoplemetrového panelu (čili domácností, které se měření účastní) musí přesně odpovídat složení českých TV diváků. Vzorek musí reprezentovat TV populaci jak z demografického, geografického či socioekonomického hlediska, tak z hlediska TV chování a příjmu TV signálu.

Ne všechny informace potřebné k peoplemetrovému výzkumu lze však získat od Českého statistického úřadu (ČSÚ). Z toho důvodu je součástí měření sledovanosti i rozsáhlý kontinuální výzkum, který mapuje strukturu a chování TV populace. Na základě těchto dat a dat ČSÚ se potom peoplemetrový panel staví a aktualizuje. Ročně se s tímto podpůrným výzkumem setká zhruba 12 tisíc lidí. Tazatelé kontinuálního výzkumu oslovují domácnosti osobně, a to na základě tzv. kvótního výběru. Výběr tedy neprovádějí sami, ale podle předem stanovené metodiky.

V rámci stejného výzkumu se zároveň zjišťuje ochota zapojit se do peoplemetrového výzkumu. Domácnost účastnící se kontinuálního výzkumu tak může být později oslovena ke spolupráci na měření. Ročně se takto obnovuje čtvrtina panelu.

Je vzorek pro měření správný a dostatečný?

Vzorek domácností (panel) musí plně reprezentovat všechny TV diváky. Má stejnou strukturu a stejné televizní chování jako TV populace – to například znamená, že v něm jsou v odpovídajícím zastoupení muži i ženy, všechny věkové kategorie, slabí i silní diváci a podobně. Díky tomu je pak možné naměřené výsledky zobecnit na všechny TV diváky v ČR.

Do výzkumu je v ČR zapojeno více než 4 450 osob z 1 900 domácností. To je i v mezinárodním porovnání dostatečný počet, ba dokonce více, než by vzhledem k počtu obyvatel stačilo.

Jak se žije s peoplemetrem?

Členové peoplemetrového panelu mají doma k televizi (resp. všem televizím v domácnosti) připojen peoplemetr. Ten odesílá údaje o tom, jaký program v televizi běží a kdo se právě dívá.

Informace o zapnuté TV stanici se sbírají automaticky, členové peoplemetrových domácností dávají vědět jen o své přítomnosti u televize, a to pomocí dálkového ovladače. Přihlásit lze i hosta, pokud sleduje nějaký program, nebo třeba oznámit dlouhodobou nepřítomnost – dovolenou apod.

expand_more
Jak se kontroluje pečlivost domácností?
Důraz je kladen na to, aby svou přítomnost u televize diváci s peoplemetrem dávali vědět poctivě. To se při zpracování dat pečlivě kontroluje a operátorky call centra mají za úkol jakékoliv neobvyklé chování v měřených domácnostech pro jistotu ještě ověřit. Účasti ve výzkumu rovněž předchází zaškolení domácnosti a testovací období. Lidem se tedy dává čas, aby si na přihlašování a odhlašování zvykli a měření si v domácnosti, jak se říká, sedlo.
expand_more
Co za to lidé mají?
Domácnosti s peoplemetrem mohou svou volbou TV programu ovlivnit skladbu TV vysílání. Reprezentují totiž miliony českých diváků všech generací a v podstatě říkají, který program diváky zajímá a který ne. Za účast v měření dostávají body, za které si vybírají odměny z katalogu. Ten se každoročně mění dle preferencí domácností a obsahuje dárky jak ryze praktické, tak ty, které mají hlavně potěšit. Body mohou též respondenti proměnit za peníze pro charitu.

Jak peoplemetr vypadá a co umí?

Peoplemetr je malá černá krabička, ve které je elekronika zabezpečující sběr a přenos dat. Jeho součástí je ještě displej a dálkový ovladač.

Peoplemetry měří v domácnostech sledovanost veškerých stanic, ať už je signál přijímán jakkoliv (DVB-T2, satelit, kabel, IPTV, …). Zaznamenává se přesný čas začátku a konce aktivity, a to i užívání teletextu, videa nebo DVD přehrávače, případně jiné techniky připojené k televizi.

expand_more
Kudy a kam putují data z peoplemetrů?
Informace o sledovaném programu a jeho divácích odesílají peoplemetry z domácností automaticky po GSM síti, tedy stejnou cestou, kudy putují esemesky z mobilů. Data se ukládají v databázi realizátora měření (společnost Nielsen Admosphere). Tam se data dennodenně kontrolují, čistí a váží (podle předem stanovených metod) a připravují k použití na straně uživatelů výzkumu.
expand_more
A co internetové televizní vysílání?
Sledování televizního vysílání přes internet v posledních letech zásadně nabylo na významu a jeho měření je tak v současnosti stejně důležité. Pokud jde o sledování „internetové televize“, tedy příjem televizního vysílání přes tzv. IPTV operátory, tak to měří klasický peoplemetr. Tato technologie je totiž zcela nezávislá na typu příjmu signálu. 

Pokud jde o sledovanost televizního vysílání na dalších digitálních přístrojích, např. na počítačích, tabletech a podobně, tak to se v ČR měří od roku 2018 také, a to v tzv. digitální části (PEM D) projektu měření sledovanosti TV. O měření digitální sledovanosti se více dozvíte zde.
expand_more
Kdo české peoplemetry vyrábí?
U nás využívané peoplemetry, tj. TV metry SimEar Nielsen Admosphere, jsou výsledkem práce českých vývojářů a inovátorů. Jejich úkolem je reagovat na změny televizních technologií a nadále usnadňovat a zpříjemňovat měřeným domácnostem „soužití“ s peoplemetrem.

Jak je chráněno soukromí členů panelu?

Realizátor projektu měření sledovanosti televize chrání data domácností a jejich členů v souladu s platnými předpisy včetně směrnice GDPR. Aktivita členů panelu a jejich odpovědi nejsou nikdy prezentovány samostatně, ale vždy anonymně a hromadně například za skupinu „ženy 50–60 let“. Zadavatele zajímají vždy souhrnné informace o chování populace či specifických cílových skupin, nikoli konkrétního jednotlivce. Podrobnější informace na stránce Ochrana a zpracování osobních údajů.

Co je výsledek měření?

Především informace o sledovanosti jednotlivých TV stanic a pořadů, tedy o tom, jaký typ diváků se kdy a na co díval. Na základě výsledků sledovanosti lze určit úspěšnost TV stanic a jejich pořadů. Na data se lze dívat z různých úhlů pohledu: sleduje se jak celkový počet diváků, tak atraktivita jednotlivých pořadů pro různé divácké skupiny (ženy, muži, starší, mladší, regiony atd.).

expand_more
Kdo má výsledky k dispozici?
Na informace o sledovanosti má výhradní právo zadavatel měření, což je již zmíněná Asociace televizních organizací (ATO). Seznam odběratelů dat je uveden na internetových stránkách asociace (www.ato.cz). Část výsledků ATO pravidelně zveřejňuje, např. průměrnou týdenní sledovanost www.ato.cz/vysledky. Jakákoliv jiná data mohou být nečlenům poskytnuta jen se souhlasem Asociace. Je tomu tak proto, že měření TV sledovanosti patří k nejnáročnějším, které se u nás provádějí, a samotná jeho realizace je poměrně nákladná. Většina výsledků není proto volně přístupná.
expand_more
Kdy jsou výsledky k dispozici?

Předběžná data mají uživatelé k dispozici online už několik minut po odvysílání. Kompletní data jsou hotová vždy do dvou hodin po skončení vysílání, což je v 8 hodin ráno, protože vysílací den trvá 24 hodin – od 6 hodin ráno do 6 hodin ráno následujícího dne.

expand_more
Co říkají koláče? Share a rating

Uživatelé dat z měření mají k dispozici software, pomocí nějž lze data analyzovat z různých úhlů. Mezi nejznámější výstupy patří takzvané koláče, tedy koláčové nebo prstencové grafy (v dnešní podobě už přece jen připomínají spíše „donut“ než koláč). Ty nám říkají, jak si vedly TV stanice u diváků (share) a kolik lidí z cílové skupiny program sledovalo (rating). Definice různých ukazatelů můžete nalézt zde.

Pravidelné veřejné výstupy peoplemetrových dat jsou publikovány na webu ATO.

www.ato.cz
https://www.nielsen-admosphere.cz/vysledky-mereni-sledovanosti-tv

Ukázka výstupu dat z peoplemetrového výzkumu
ATO - Nielsen Admosphere, 2019

Koláč/donut „share“

Tento graf vypovídá o tom, kolik lidí z těch, kteří se v daný čas dívali na televizi, sledovalo ten který program či televizní skupinu.

Graf tedy mimo jiné říká, že v roce 2019 se nejvíce lidí (všichni televizní diváci starší 15 let) dívalo na stanice skupin ČT, Nova a Prima.

Výsledky lze dále konkretizovat, například určit užší časové období (např. prime time čili hlavní vysílací čas) nebo diváckou skupinu (např. muži 35–50 let). Výsledky pro tato konkrétnější zadání pak mohou vypovídat o rozdílném vkusu různých diváckých skupin.

Ukázka výstupu dat z peoplemetrového výzkumu
ATO - Nielsen Admosphere, březen 2015

„Rating“

Jiný pohled na výsledky sledovanosti přináší tzv. rating. Obvykle se udává v procentech nebo v tisících diváků. Říká nám, kolik lidí z cílové skupiny sledovalo konkrétní pořad. Pokud někdo sledoval jen část určitého pořadu (třeba prvních 20 minut), započítává se do tohoto procenta jen částečně - poměrově.

Následující tabulka uvádí příklady ratingu nejsledovanějších seriálů (sledovaných živě) ve třetím březnovém týdnu. U každé z trojice nejvýznamnějších televizních stanic je zobrazena nejúspěšnější seriálová epizoda. Z dat můžeme vyčíst, že nejsledovanějším seriálem na Nově byla v uvedeném období Policie Modrava s 24% ratingem. Tuto epizodu Policie Modrava sledovala ve třetím březnovém týdnu čtvrtina dospělých televizních diváků (15+), tedy zhruba 2,1 milionů Čechů. Nejsledovanějšími seriály na ČT1 a Primě byly v tomto týdnu Vraždy v kruhu (ČT1) a Cesty domů III (Prima). Vraždy v kruhu zaujaly 14,3 % českých televizních diváků starších 15 let (1,2 milionů lidí), Cesty domů III sledovalo 7 % (asi 600 tisíc českých dospělých diváků).

expand_more
Odpovídají výsledky realitě?
Aby byl výzkum přesný, musí být v případě peoplemetrového měření (na televizích) panel reprezentativní a dostatečně velký. Velikost panelu 1 900 domácností je adekvátní k velikosti celé populace. U nás je tento poměr dokonce vyšší, než je u tohoto typu výzkumu ve světě obvyklé. 

Data navíc procházejí denní kontrolou, takže i když máte jiný divácký vkus a naměřeným výsledkům se divíte, věřte, že výsledky z peoplemetrových domácností skutečně odpovídají tomu, co TV populace sledovala.

Co je to den peoplemetrů?

Den peoplemetrů připadá na 2. června a je připomenutím spuštění prvního peoplemetrového projektu v České republice v roce 1997. Do té doby se sledovanost televize zjišťovala pomocí tzv. deníčkového výzkumu, kdy si vybraní diváci zaznamenávali do papírových deníčků, na co se v televizi dívali. Zavedením elektronického měření pomocí peoplemetrů se výzkum zpřesnil a reportování výsledků sledovanosti se výrazně zrychlilo.

Více o českém projektu měření sledovanosti TV

Podívejte se na videa se Standou Peoplemetrákem

Měření digitální sledovanosti v ČR

Věděli jste, že měření sledovanosti televize už není jen o sledování živého vysílání na televizorech v obýváku? Divácké návyky se proměňují a čím dál více do hry vstupuje sledování videoobsahu na internetu. Proto se v ČR měří i  digitální sledovanost, a to v rámci tzv. projektu PEM D.